Čekání na zázrak
Čekal jsem velký zázrak a zatím pondělí
všedně a obyčejně, s výrazem nesmělým,
nakouklo zpoza okna a vešlo klidně dál.
Neměl jsem na vybranou, vstal jsem a posnídal.
Ref:
A teď tu sedím už po snídani
a s hlavou v dlaních
klopím zrak.
Dlouho tak sedím po čaji ranním,
třicet let čekám
na zázrak.
Už dlouho čekám zázrak, čekám a věřím v něj
a palce v dlaních svírám, jak to jde nejsilněj´,
po nocích spřádám plány a přes den o nich sním,
o svátcích se pak postím. Snad ty sny naplním.
Ref:
Zatím jsem ale jen po snídani
a dalším zítřkům
hledím vstříc.
Dlouho tak sedím po čaji ranním,
třicet let čekám
a furt nic.
Jednou však vyjdu si bos přes rozžhavené uhlí,
do pusy nacpu si bombusy
z kouzelné truhly,
instantní víru a mraženou sílu k přežití.
Až přijde můj čas,
tak nějaký zázrak si chytím.