Dřív, než bude pozdě
Nejsem ten,
kdo na počkání
snáší modré z nebe.
Ani ten,
kdo na potkání
staví vzdušný zámek.
Nebaví mě vítat známé
jenom solí s chlebem
a nakonec unudit je
sbírkou vzácných známek.
Nejsem ten,
kdo kamarádům
nikdy nesvěří se.
Ani ten,
kdo ze spaní rád
křičí svoje nářky.
Ze všech světských rozkoší
mě dostane jen řízek
a nejvíc se zasměju,
když sedím u kartářky.
Ref:
Život je úžasná atrakce.
Proto jak o pouti
prostě
vyrážím den co den do akce,
užít ho, než bude
pozdě.
Po houpačce pochybností
řvu na horské dráze
a kolotoč marné snahy
vytáčí mě k zlosti.
Přesto se mi
pozdě v noci
usíná hned snáze,
když se všeho
co si zkusím,
také se ctí zhostím.
Ref:
Život je úžasná atrakce.
Proto jak o pouti
prostě
vyrazím i zítra do akce,
užít ho,
než bude
pozdě.