Jeseníky
Zmrzlý nos mi vykukuje zpod pláštěnky,
do smíchu mi evidentně zrovna dvakrát není,
z první lekce turistiky navlhly mi trenky
a z toho, jak hrozně studí, je mi na umření.
Vystoupal jsem na kopec, prý vstřebávat idylu
a teď abych, kurníkšopa, šlapal zase dolů,
nadávám si za tu hloupost v duchu do debilů
a za chvíle vstřebávání též do starých volů.
Ref:
V hotelovém pokoji by mi nic nescházelo,
svalil bych se na gauč s rozkoší labužníků,
po pár locích absintu bych byl hned jako dělo
a vleže bych obdivoval krásy Jeseníků.
A z okna bych obdivoval krásy Jeseníků.
Zpovzdálí bych obdivoval krásy Jeseníků.
Místo toho ale musím pajdat mezi stromy,
inhalovat lesní pachy v zájmu svého zdraví,
z posledních sil, před zhroucením, blízký bezvědomí,
před svou ženou předstírat, že mě to vážně baví.
Ref
V hotelovém pokoji by bylo jako v ráji,
zapnul bych si televizi špičkou od doutníku,
v teploučku bych zvolil program, v kterém probírají
všechny ty nevšední krásy kopců Jeseníků.
Všechny neobvyklé krásy kopců Jeseníků.
Všechny mimořádné krásy kopců Jeseníků.
Jenže zatím laxně plním pokyny své ženy,
neboť jsem typ mučednický a ona ten vůdčí,
z jejích představ o víkendu jsem tak rozhozený,
že mám chuť si jednou provždy ustlat do borůvčí.