Když končí rok
Snad ještě stihnu doutník, než přijde konec roku,
jsem smutný, bludný poutník, kopnutý do rozkroku.
Ještě pár nadechnutí,ohňostroj k nebi letí,
v částečném ochrnutí, chrlím svá předsevzetí.
V konečcích zkřehlých prstů oheň tabákem živím,
a s ním si dávám k ústům svůj život pomíjivý.
Občas z něj část odklepnu a vnímám, jak se krátí,
potáhnu, pak vydechnu a kouř se někam ztratí.
Ref:
Před týdnem z kalendáře smazali příchod Krista,
mně nikdo neodpáře, co pro mě osud chystá,
počkám si na Tři krále a jsem si skoro jistý,
že si v nich pozvu dále tři malé teroristy.
Hodnotím situaci s nadhledem eunuchů,
v gejzíru detonací, petard a dělobuchů.
Připal si cigaretu a mlč tu chvíli se mnou,
víc už se nezapletu, mé sny se nepozvednou.
Stojíme v moři času a máme stejný pocit,
s hořkostí po úžasu ze silvestrovské noci,
která je něčím zvláštní,ač stejná jako jiné,
doutníkem jemně zvláční, dokud se nerozplyne.
Ref:
Před týdnem z kalendáře smazali příchod Krista,
mně nikdo neodpáře, co pro mě osud chystá,
počkám si na Tři krále a jsem si skoro jistý,
že si v nich pozvu dále tři malé teroristy
Snad spolu dokouříme, než přijde konec světa
své plány prosadíme, však Bůh má právo veta,
s pocitem lehké zrady nad bytím přemýšlíme,
že tak, jak jsme dnes tady, zítra už nemusíme
b ý t.
Stojíme v moři času, cítíme zvláštní něhu,
věčností do půl pasu svlečeni, kus od břehu,
cítíme vlny roků, které nás nutí myslet,
otřou se kolem boků a dál si nezávisle
j d o u.