Levandulová
U svého gramofonu
sním,
vnímat řeč tichých tónů
smím,
zní melodie sladká,
kterou složil pan Hapka,
s refrénem mírně opojným.
Píseň je obehraná,
vím,
zpívá ji paní Hana
s tím
stárnoucím seladonem,
v duetu povědomém,
s nádechem levandulovým.
Ref:
Na rohu v jedné ulici,
kde pan Horáček texty psal,
stál krámek z dálky vonící
a díky písni stojí dál.
Hmmmmm hmmmmmm.
Do drážek staré desky
čas
uložil víc než ženský
hlas,
za řádky poezie
skryla se nostalgie.
S ní kvetou levandule v nás.
Ref:
Na rohu v jedné ulici,
kde pan Horáček texty psal,
stál krámek z dálky vonící
a díky písni stojí dál.
Hmmmmm hmmmmmm.
U svého gramofonu
sním,
slyšet řeč tichých tónů
smím,
vnímám tu křehkou sílu,
zakletou do vinylu,
s nádechem levandulovým.
Zpět