Mikulášská

Před naším domem v podvečer

na kraji cesty ležel čert.

Dvakrát až třikrát sebou trhl,

zasakroval

a pak ztuhl.

Mikuláš smutně poklekl,

pohladil ulomený roh.

Pak k proslovu se nadechl:

,,Kdyby nechlastal,

tak dál chodit moh´."

Ref :

Neslušné slovo sklouzlo mu ze rtů

navzdory svatým okolnostem.

Já vzdávám hold všem těm čertům,

co umí zdrhnout svým povinnostem.

Spí a děti nestraší,

na sněhu si klidně chrápou.

Riskují svou vizáží,

pak po čtyřech

se k peklu drápou.

V pekle vedro, tma a smrad,

každý ví, jak smrdí síra,

čert je s flaškou kamarád,

proč abstinencí

chtít ho týrat.

Ref :

To neslušná slova kloužou mu ze rtů

navzdory svatým okolnostem.

Já vzdávám hold všem těm čertům,

co umí zdrhnout svým povinnostem.

                                                                                                       Zpět