Noc k neprobuzení
Tiše ležím pod noční oblohou,
přikrytý půlnocí,
v tom tichu chápu, co jiní nemohou,
bez cizí pomoci.
Vznik světa, života a křídel motýlů,
jak chutná samota občanu vesmíru.
Jak hodně skutečné jsou těžké úrazy,
nutné i zbytečné přírodní úkazy,
hladové demonstrace, vraždy panovníků,
eskalace víry, násilí a hříchů.
Ref:
Podle hvězd kdykoliv vrátil bych se domů,
podle hvězd pochopím rozbití atomu,
paměti computerů nebo let čmeláka.
Večírek na discu, ten už mě neláká,
na nebi potkávám Charlieho – tuláka,
Nezvalův Edison směje se větvím stromů.
Já a noc
Noc a já
Poprvé
Přísahám
Rozhodně
Nejsem
V ní
Naposled
Úžasná
Magická
Srpnová
Mystická
Po ní se
Nechce už
Probouzet
Probouzet