O důvěře
Vzal tě jen za ruku
V tom nečekaném gestu
Dlaň jako záruku
Vzal do své na tu cestu
Dotkl se svými rty
Tvých překvapených prstů
Snad tě chtěl zachytit
A zažít ve tvém růstu
Snad ti chtěl pochodní
Osvětlit zrádná místa
Vzlétnout nad pouště dní
A v oáze pak přistát
Pod sochou svobody
Kradenou vzducholodí
Sednout si na schody
A smát se, jak se hodí
Bavit se o slovech
A zvlášť o jejich smyslu
V logických podchodech
Bez postranních úmyslů
S tebou se potkávat
A rozcházet a scházet
Brát si a rozdávat
I hrách na stěny házet
A ty jsi ucukla
S ostýchavostí ženy
Nebyl to přitom strach
Jen reflex podmíněný
Boj, při němž vytře zrak
Stydlivost zvědavosti
Nebyl v tom žádný znak
Skrývané štítivosti
Ten pocit vyvěral
Z náhlého ujištění
Z faktu, že důvěra
Buď je a nebo není
Nic na tom nezmění
Že někdo vlivem chlastu
Snažil se umění
Oddělit od balastu
Když někdo náhodně
Si mával na chodníku
Namísto pochodně
Jen vajglem od doutníku
Když místo pozvání
K vzduchoplaveckým hodům
Předvedl létání
Po zádech z vlhkých schodů
Poté co k doteku využil tvého šoku,
Tak v duchu vytroubil si ústup bez útoku
A pak, když karavana dorazila k cíli
Mile ses usmála a v tom se nešlo zmýlit
Dík tomu ještě dřív než nebe mohlo zbělet
Padlo to dilema, zda jet a nebo nejet
Při rušné zábavě se narušily ploty
A šlo se propíjet tím pátkem do soboty
Lehce se potácet a číst si v cizích tvářích
Smát se a utrácet své naspořené stáří
Vnímat a poslouchat neznámá moudrá rčení
A pak tě obejmout, jen krátce, při loučení
Loučení za šera
A odjezd po setmění
Já vím, že důvěra
Buď je a nebo není
Sám se s tím potýkám
Od svého narození
Hledám ji někdy tam
Kde očividně není
Hledám ji někdy tam
Kde ušislyšně není
Hledám ji někdy tam
Kde nosočichně není
Hledám ji prostě tam
Kde evidentně není