O lhaní
Občas jsem ti lhal
na což nejsem zrovna hrdý,
jazyk je však sval,
který sem tam hlásá bludy.
Život běží dál,
jestli můžeš, promiň, zlato.
Nejsem ideál,
ale nestydím se za to.
Každá moje lež
chránila tě od bolesti.
Věř si, čemu chceš,
díky lžím znáš pocit štěstí.
Je to lepší než
proklít navždy všechno krásné,
snad si vzpomeneš,
až to na mě jednou praskne.
Slovo vyřčené
už se nikdy vrátit nedá,
tref mě kamenem,
prolhaného darmojeda.
Nepromlčené
lži potopí Atlantidu,
tref mě kamenem
spravedlivých soudců z lidu.
Zpět