O strachu ze tmy
Když zbytky světla o větve se lámou,
když upírům se krátí spánek,
milenci když nepohrdnou slámou
v představě následných radovánek,
když přítmí zuby vycení
a šero prokousne mi lýtka,
přehlížím ta zranění
a tmy se bojím jenom zřídka.
Ref:
Bojím se tmy v duších a srdcích jistých lidí,
bojím se tmy, ze které jiné nenávidí.
Bojím se tmy,
že spolkne to, co ve mně je,
malý plamínek naděje.
Když denním zvukům noc je uzavřena,
když jezevci jdou za potravou,
striptérkám když začne další směna
s problémy, co nikdy neodplavou,
když dozraje čas k pokání
a tma je policejní hlídka,
přestože mě nechrání,
tak bojím se jí jenom zřídka.
Ref:
Bojím se tmy v duších a srdcích jistých lidí,
bojím se tmy, ze které jiné nenávidí.
Bojím se tmy,
že vezme to, co ve mně je,
poslední zbytek naděje.
Když beze svědků vytratí se víra,
když z lásky je tělocvik před extází,
lhostejnost když je jak osten štíra
a vyznání jen další trapnou frází,
bojím se tmy, bojím se tmy…
bojím se tmy….