Pouťová..(Poprava)?....

Řetízkovým kolotočem lehce okouzlená

a s odvahou získanou ve strašidelném domě,

stojí hrdě u střelnice, vzpurně rozkročená,

v rukách svírá vzduchovku a rozhlíží se po mně.

Přetížením centrifugy značně znejistěná,

vyčkáváním zmožená jak týdnem před výplatou,

zastaralou, směšnou zbraní vyzbrojená žena,

dala přednost mé popravě před cukrovou vatou.

Ref.

Myslím, že mě ani nezasáhne.

Při výstřelu hlaveň se jí zkroutí.

Místo srdce, po kterém snad prahne,

spadne na zem levná růže z pouti.

Nebuď smutná, dobře víš,

že i když se netrefíš,

jiná žena, jinou zbraní

pomstí tě za moje lhaní,

ranou do zad, ať se skácím,

srazí mě, až vykrvácím

láskou jako ty.

Za chvíli - až stiskne spoušť ta uražená holka,

ucítím, jak o čelní kost brzdí diabolka...