Přistání
Do ticha zaburácel brzdící motor stroje.
Proud ohně z jeho trysek rozvířil vrstvu prachu
a sotva usadil se, vstoupil jsem neozbrojen
na povrch nepoznané planety svého strachu.
Ref1:
První krok byl jen krátký, dík větší gravitaci,
v dějinách lidstva pro něj nezbude kousek místa
a přesto odhodlaně hulákám pro legraci,
starý vítězný pokřik: Hej, Houstone, Orel přistál.
Schovaný ve skafandru před mrazem okolností,
kyslík mi zbývá ještě na dobrou čtvrthodinu,
na místě svého strachu se dnešní role zhostím
a ihned po návratu snad budu za hrdinu.
Je to jen malý krůček, jakých jsem dělal stovky,
když jsem byl ještě klukem a hrál si na přistání,
když jsem se potom z praku trefoval do plechovky,
můj svět byl klidným místem pro dětské sny a přání.
Ref1:
První krok byl jen krátký, dík větší gravitaci,
v dějinách lidstva pro něj nezbude kousek místa
a stejně jako tenkrát hulákám pro legraci,
starý vítězný pokřik: Hej, Houstone, Orel přistál.