Prvním ranním vlakem
Svítalo pomalu,
jako když láva chladne,
po brýlích v obalu
nezbyly stopy žádné.
Z teplého polštáře
vůně se vytratila,
z vrcholu oltáře
zmizela provinilá.
Ref:
Vzala to prvním ranním vlakem
ze stanice mého srdce,
hysterickým osobákem,
díky němuž byl jsem nucen
vytrhat z kolejí pražce,
nosnou páteř staré trati,
abych tak předešel srážce,
kdyby se snad chtěla vrátit.
Hodinky tikaly,
jako když srdce tluče,
jak kovář zoufalý
když tluče do obruče.
jak kovář opilý,
co občas vynechává.
Tichem se pomstily
když k ránu nedočkavá…
Ref:
…vzala to prvním ranním vlakem
ze stanice mého srdce,
hysterickým osobákem,
díky němuž byl jsem nucen
vytrhat z kolejí pražce,
nosnou páteř staré trati,
abych tak předešel srážce,
kdyby se snad chtěla vrátit.
Zamrzl ciferník
mrazem odněkud z Grónska,
v mobilu zmizel vzlyk
stejně jak prosba loňská.
Odjela bůhvíkam
naštvaně rozpačitá,
každý den procitám
a venku pořád svítá.
Ref:
Vzala to prvním ranním vlakem
do stanice Nesmíření,
hysterickým osobákem,
ze kterého návrat není.
Trhal jsem z kolejí pražce,
nosnou páteř staré trati,
abych tím předešel srážce,
kdyby se snad chtěla vrátit.