Rozečtená
Mám tě z části přečtenou a z části rozečtenou,
zapůjčenou z knihovny postarší přísnou ženou,
listuju si před spaním se zatajeným dechem
ve tvém prvním vydání, s občasným neúspěchem.
Jsi tak trochu pohádka a trochu detektivka,
nedáš se číst po zkratkách ani po vysvětlivkách,
jsi můj příval emocí, silný a každodenní
i když trnu bezmocí nad tím, že vždycky není....
Ref:
Není tak snadné
najít v textu jistá slova,
která dala by se vhodně dešifrovat.
Není tak snadné
najít vzkazy mezi řádky,
aby byl příběh správně hořkotrpkosladký.
Mám tě z části přečtenou a z části nedočtenou,
vypůjčenou z knihovny, v termínu nevrácenou,
čtu si v tobě před spaním a hned po probuzení
a pak trochu přeháním o tom, že vždycky není...
Ref:
Není tak snadné
denně probouzet se spolu
a happyendem končit každou kapitolu.
Není tak snadné
číst si léta v jedné knize,
aniž by někdy přišla na čtenáře krize.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Během ní zájem o tu knihu lehce zvadne
a vrátit se k ní nemusí být snadné,
vždyť se dá prohlásit za ztracenou,
ohmatanou
a bezcennou...
Jenže po čase ten zájem zase vzroste
a vracet se k ní dokážeš i po sté,
je to stejné s knihou nebo ženou,
rozečtenou,
nedočtenou...)