Smutno
Pod spletí silných větví,
kam slunko nesvítí,
vedu svůj všední život,
který mi zatím stačí,
vedu svůj všední zápas
o holé přežití,
už ani nepočítám,
kdo mě kdy přechytračil.
Vyložit správnou kartu,
v nejlepší možnou chvíli,
na stolek z umakartu
umí falešný hráč.
Poctivci musí vyžrat
to, co si nadrobili,
uhradit čestně dluhy,
potom propuknout v pláč.
Ref:
A mně je z toho smutno,
když k ránu rosa padá
a mně je z toho smutno,
když zase divně svítá
a mně je z toho smutno,
když podlost, lež a zrada
ve světlech reflektorů
perou se o koryta
Ve stínu silných větví
kam slunko nevkročí,
vedu svůj všední život
který mi musí stačit,
vedu svůj všední zápas,
když šelmy útočí,
když s námi své hry hrají
naši falešní hráči.
Ref:
Jen je mi z toho smutno,
když k ránu rosa padá,
jen je mi z toho smutno,
když zase divně svítá,
jen je mi z toho smutno,
že podlost, lež a zrada
ve světle reflektorů
zápasí o koryta.
Zpět