Stvoření světa
Hrál jsem si s myšlenkou, s kterou se nesmí,
a tak jsem objevil, jak vznikl vesmír.
Od rána pro mě už je to věc jistá,
stvořil ho Bůh, který je fotbalista.
Dle svého tajného božského klíče
hvězdám a planetám dal tvary míče.
S lehkostí génia po ráji kráčel,
a potom vymyslel hřiště i hráče.
Když stvořil Adama, tak se mu zdálo,
že je to k fotbalu přece jen málo,
z žebra mu sestrojil soupeřku Evu
a dal se radostně do chvalozpěvu.
První mač řídil sám ze svatostánku
a bylo fuk, kdo dal vítěznou branku.
Eva i s Adamem zbaveni stresů
vrhli se nadšeně k výměně dresů.
Nahatí zjistili, jací jsou jiní
a chtěli vyzkoušet, jak to Bůh mínil.
Jenom mi netvrďte, že je to k smíchu,
vždyť jsou to dějiny prvního hříchu.
Přestože pak došlo k vyhnání z ráje,
od těch dob až dodnes fotbal se hraje...
A já vím po ránu, Bůh fotbal umí
a má tah na bránu lepší něž Rooney,
dá nám chléb vezdejší i nové dresy,
s míčem je rychlejší, než-li sám Messi.
Klasický špílmachr, ve hře má přehled,
v soubojích je tvrdší, než býval Nedvěd.
Poctivým pomůže, nečestné nechá
a v bráně překoná i Petra Čecha.
Já to vím bezpečně, Bůh je jen jeden
a fandí Slávii.
Ať žije Eden!