Svítání nad letištěm
Svítalo
rychle a bez výstrahy.
Svítalo na příště
v našem ospalém městě.
Svítalo,
když přistával jsem nahý
na známé letiště,
den po služební cestě.
Ref:
Jakoby kola škrtla o drsný beton dráhy,
z nouzové frekvence jsem slyšel cizí dech,
z řídící věže dotaz, proč jsem vlastně nahý
a proč mám husí kůži na zádech.
Svítalo,
přímo a bez okolků.
Svítalo na změny
noblesně v rytmu swingu.
Svítalo
a na tvém nočním stolku
mihnul se nechtěný
temný stín boeingu.
Ref:
Cítil jsem kola škrtnout o drsný beton dráhy,
z nouzové frekvence jsem slyšel cizí dech,
pak z věže ptali se mě, proč jsem vlastně nahý
a proč mám husí kůži na zádech.
Navzdory zaklínadlům,
navzdory tajným přáním,
ztraceným zavazadlům,
jdu zvolna na přistání,
s kyticí čerstvých kytek,
které máš nejraději,
podvozkem svých výčitek
už kloužu po ranveji.