Třešňový sad

V příkrém svahu stráně

byl třešňový sad,

chodil jsem tam na ně,

když začaly zrát

pohádkově sladce

jako včelí plást.

Chodil jsem tam tajně,    

pro tebe je krást.

Nebyla to sice

loupež století,

ale o to více

mám dnes v paměti,

jak jsem si šel vždy rád                            

k tobě pro změnu

za pár třešní vybrat

sladkou odměnu.

Ref:

S přívěskem třešňových náušnic            

byla jsi jen moje

a už nic

v červnovém večerním soumraku

nestálo pak v cestě zázrakům.

V nestřežené chvíli

mnohem později

náš sad obsadili

praví zloději.

V noci když jsme spali

z divných důvodů

tajně očesali

celou úrodu.

Ref:                                                

Přívěsek z třešňových náušnic

z uší ti servali

a už nic.

Bez omluv a bez všech rozpaků           

drze si ho dali do znaku.

Zralé, rudé třešně

jaksi zhořkly mi,

vím, že to zní směšně

s ústy sladkými

zůstalas mi jen ty

s něžným oplodím

a já trhat třešně

dnes už nechodím. 

                                                              Zpět