Tušení souvislostí
Bezmraká noc
a pohled očí vzhůru,
jak z rampy startovní odněkud z Bajkonuru.
Obloha bezedná
už dávno propast není.
Vznesu se ode dna,
jen čekám na znamení.
Ref:
Stačí jen pohyb hlavou.
Tvé lehké přikývnutí
je pro mě tajnou zprávou,
signálem, co mě nutí
objevit červí díru,
vidět z ní aspoň kousek,
než okna do vesmíru
v průvanu zabouchnou se.
V hotelu Svět
na úzké zděné římse,
v devátém poschodí zvědavě rozhlížím se,
jak letci zmatení
před cestou do neznáma.
Jenom ta znamení
mi nějak nejsou přána.
Ref:
Tak zlehka kývni hlavou.
A buď mým rozhřešením,
cigárem před popravou
i límcem odstřiženým.
Pak najdu červí díru,
zmizím v ní jenom kousek,
než okna do vesmíru
v průvanu zabouchnou se.
V hotelu Svět
na oprýskané římse,
v devátém poschodí k životu odrážím se.
Dolů či nahoru,
v tom žádný rozdíl není,
zůstanu v prostoru
s vesmírem ve spojení.