Útěky
Je letní noc
a měsíc v ní si chvatně dorůstá,
pouze já mám být ten couvající.
Tma mi tlačí dlaní na ústa,
a dusí ve mně slova,
která bych chtěl říci.
Srpnová noc
a k úplňku už zbývá jen pár chvil,
v kterých dá se snadno rezignovat.
Tak jsem si tmě řekl o azyl
a přesto že mě dusí,
chci se u ní schovat.
Ref:
Jako starý, nudný pes
sám si čerstvé rány lížu
na pokoji číslo šest,
v motelu U Sedmi Křížů.
Jiný řval by
domáhal se kouska pochopení,
soucitem se snažil vzbudit lítost.
Jenže u mne tohle v kurzu není,
sám před sebou bych rád byl
slušná, lidská bytost.
Ref:
Jako starý, nudný pes
sám si čerstvé rány lížu
na pokoji číslo šest,
v motelu U Sedmi Křížů.
Ta dnešní noc
už časným ránem skončí navěky
a snadno se v ní ztrácí vlastní čest.
Jednou vykrvácím těmi útěky
v motelu u dálnice, v pokoji číslo šest.
Zpět