V lese

Listy vzrostlých stromů

slunkem popsané                                                  

tuší, co se stane

a co nestane,   

když nůž času svěří kůře

paměti,

co mají být slabikářem

pro děti.

Dospělí se číst z něj

těžko naučí,

protože jsou zajatci

a v područí

své chronické únavy

a slepoty,

podobně tak jako já

a jako ty.                                 

Ref:

Šumí větve nad hlavou

ve vánku staletí,

v kterém mraky odplavou

a jiné přiletí,

déšť se spustí bez řečí

a zastaví nám dech,

když obavu z bezpečí

v nás tlumí jemný mech.

Míza lýkem do koruny

protéká,

hovor ptáků je v ní slyšet

zdaleka.

K odpočinku je stín

přímo stvořený,                                

hlavní věc je zapustit

své kořeny.

Ref:

Šumí větve nad hlavou

ve vánku staletí,

v kterém mraky odplavou

a jiné přiletí,

déšť se spustí bez řečí

a zastaví nám dech,

když obavu z bezpečí

v nás tlumí jemný mech.