V Nautilu
V Nautilu kapitána Nema
stísněni hluboko pod hladinou,
chvějeme se. Logiku to nemá.
Schází možnost zvolit plavbu jinou.
Uvěznění pasažéři stroje,
odlišní od běžných cestujících,
každý bezmocností znepokojen,
dusí v sobě to, co by chtěl říci:
Ref1:
(Že)
pomalu a zvolna jdeme ke dnu,
pomalu a zvolna, ale zato jistě.
Obloha zmizela v nedohlednu,
ztrácíme se v jistém černém místě.
Schází vůle špatný vývoj změnit,
vývoj, který hloupostí je dlážděn.
Všichni v ponorce jsme odsouzeni
k dobrovolné smutné sebevraždě.
Ref2:
Pomalu a zvolna umíráme.
Situace vůbec není skvělá.
Podvedeni slepým kapitánem,
s posádkou co zdá se, zešílela.
Ref1:
Pomalu a zvolna jdeme ke dnu,
pomalu a zvolna, ale zato jistě.
Naděje zmizela v nedohlednu
Ztrácíme se v chladném černém místě.
