V zajetí chyb
Z vůle Mesiáše
déšť se z nebe snášel
na třešňové listy.
Nebyl to jen pocit,
smýval hříchy noci,
aby svět byl čistý.
S novým rozedněním
voněl odpuštěním,
a novou nadějí,
vzdát se kolovrátku,
začít od začátku
jen nějak správněji.
Ref:
Není to žádný vtip,
začít znovu a líp,
zaplašit bolesti,
vyrazit za štěstím
bez vlastních, hloupých chyb.
S každým procitnutím
má den stovky chutí,
tisíc možných směrů.
Dík zakletým botám
dál se v kruhu motám.
A to nepoberu.
Ref:
Není to žádný vtip,
začít znovu a líp,
odhodit bolesti,
vyrazit za štěstím
bez vlastních, hloupých chyb.
Bláznům prý se líbí
opakovat chyby,
bez pocitu viny.
Chybami jsem vinen,
pořád dělám jiné
bez zjevné příčiny.
Ref:
Není to žádný vtip,
začnu hned zítra líp,
zaplaším bolesti,
vyrazím za štěstím
bez nových, hloupých chyb.
Není to žádný vtip,
zkusím to posté líp,
zaplaším bolesti,
vyrazím za štěstím.
Zajatec vlastních chyb.
