Vyhynulý druh

Zakroužil po obloze,                               

svým tělem slunce zakryl,                   

jediný svého druhu,                                 

poslední pterodaktyl,                

ztracený v dnešním světě,

odsouzen k nespáření,

prahnoucí po odvetě,                    

která tu pro něj není.

Zastínil kotouč slunce,

křídla si o něj spálil,

kosti si v letu lámal

o strmé, ostré skály,

když místo pro přistání

pod ním najednou vzplálo    

a slavné zmrtvýchvstání

nikdy se nekonalo.

Ref:

Z posledních zbytků sil

teď dýchá chladný vzduch,

dávno už ztratil cíl

ten vyhynulý druh.

Pochopil, že svůj klid

co schoval do paměti,

nemůže nikdy mít,

tak letí, letí, letí.

Přitisknout křídla k tělu

zkrátil by utrpení,

jenomže odchod z dějin

pro něj tak snadný není.

K letu ho nutí pýcha,

ač svaly ochabnuly,

přestože ještě dýchá,

je dávno vyhynulý.

Ref:

Z posledních zbytků sil

jen dýchá chladný vzduch,

dávno už ztratil cíl

ten vyhynulý druh.

Pochopil, že svůj klid

co schoval do paměti,

nemůže nikdy mít,

tak letí, letí, letí, letí, letí…

                                                              Zpět