Vzduchoplavecká
V proutěném koši ukradené vzducholodě
letím.
Ne, nejsem letec, nejsem ani zloděj.
Jsem tím,
kdo shodil zátěž a teď mizí
světu,
co zcela vážně s vážnou krizí
je tu.
Ref:
Jenže vítr špatným směrem vane,
unáší mě v triku pruhovaném
vstříc problémům budoucím.
Čím dál víc to fouká blbým směrem
a můj koš je zvláštní prostor, v kterém
není místo pro soucit.
Uletět na čas všemu, na čem nezáleží,
chtěl bych
a přistát někam, třeba na pobřeží
Elby.
Tam zažít věci nezažité
dosud
a začít věřit okamžitě
v osud.
Ref:
Jenže vítr jiným směrem vane,
blíží se starosti nečekané,
s nimi i déšť mrznoucí.
Čím dál víc to fouká blbým směrem
a můj koš je stále prostor, v kterém
není místo pro soucit.