Z nudy
Budík nějak divně tiká
líným tempem povaleče,
když na hřbetu Moby Dicka
čas mě mořem nudy vleče.
Neúprosně zachycený
lany drsných harpunářů,
zaklíněný svými geny
jejichž stehy nerozpářu.
Ref:
No tak mě zachraň!
Možná že tvá dlaň
bude ta pravá.
No tak mě zachraň!
Víra je ta zbraň
co sílu dává.
Vytáhni z kabelky mobil,
napiš mi esemesku,
abych se z té nudy probil
k setkání (u ryb?) v Tescu.
Ref:
No tak mě zachraň!
Možná že tvá dlaň
bude ta pravá.
No tak mě zachraň!
Úsměv je ta zbraň
co sílu dává.
