Za štěstím
Při plavbě za štěstím jsem nikde ani kousek nenašel,
provázen bolestí, jak sto let ohřívaným gulášem,
doplul jsem v různých mořích k ostrovům ženských náručí.
Na těch pustých šlo jen o hřích. Tělo si nedá poručit.
Ref:
Hrával jsem zvesela své hity okamžiku,
jak lodní kapela z paluby Titaniku.
Soucit byl závaží a já si říkal : K čertu s tím,
kytaru pod paži přitisknu a už nepustím.
Tak život utíká a já v něm štěstí dosud nenašel.
V přístavních putykách jsem proto ty šťastnější urážel.
Že nejsem nikde dlužen a mě že smůla nezlomí
- a zatím trup roztržen o skrytou ledovou kru svědomí.
Ref:
Hraju si zvesela své hity okamžiku,
jsem lodní kapela z paluby Titaniku.
Soucit mě uráží a tak si říkám: K čertu s tím,
kytaru pod paži přitisknu a už nepustím.
Je ticho jako v hrobě, jen lodní záď ční kolmo k hladině.
Lžu ve svých písních sobě, svým přátelům a blízké rodině.
Zbývá už pouze skočit a navždy vklouznout do hlubin,
své šance nezúročit a skončit jako nick hub in.