Žhářská
Shořel rodinný dům i se vším, co v něm bylo,
idylce v jeho zdech navěky odzvonilo,
shořel vysněný dům i se vším, cos v něm měla,
namísto domova mám ruce od popela.
Ref:
Mám tváře od prachu a ožehnutá víčka,
ze všeho, co je pryč, čím vším jsem si tě hýčkal,
mám pocit bezmoci a plíce plné sazí
a vím, že spadlou zeď už hlavou neprorazím.
Shořel náš starý dům, který tu dlouho stával
a všichni známí ví, kdo požár rozdělával
a kdo ho v davu jiných naoko i hasil,
sám, potem zbrocený, se slepenými vlasy,
Ref:
s tvářemi od prachu a sežehlými víčky,
zbavený závaží tchánovy lékárničky,
v zajetí plamenů, takových z kterých mrazí,
kdo ví, že spadlou zeď už hlavou neprorazí.
Hořela celý den, ta zásobárna jistot
a zbylo po ní jen spálené prázdné místo.
I tak se ale můžeš už zase těšit na dům,
stavěný z jiných cihel, nově a od základů.